Upravit stránku

Emisní limity nelze snižovat donekonečna. Problémem dneška je doprava a lokální topeniště

Jak jsou na tom s ekologizací v opatovické teplárně a jaké mají budoucí vize, řekl v aktuálním rozhovoru pro Tepky News Václav Pašek, výkonný ředitel EOP.

Hlavním znečišťovatelem ovzduší v Česku je doprava a lokální vytápění, nikoliv velké zdroje. Ve svých vyjádřeních to uvedla většina provozovatelů uhelných elektráren v Česku a Svaz průmyslu a dopravy. Návrh poslankyně Dany Balcarové (Piráti), který mimo jiné prosazuje zákaz výjimek z limitů znečištění pro velké uhelné elektrárny, podle nich míří na špatný cíl.

Jak se na vašem provozu podepisují stále se zpřísňující emisní limity?
Samozřejmě mají vliv, nebudu říkat, že ne. Každé zpřísnění limitů znamená velké investice do zařízení. A každá taková investice s sebou nese i rizika. Než se vůbec začne realizovat, je třeba projít dlouhým legislativním procesem. A pak je samozřejmě dost složité projekt úspěšně odřídit, ať už z pohledu dodavatelů nebo omezení provozu. Vás určitě ale zajímá, jak se projeví investiční náklady v ceně tepla. Jsme regulované odvětví s jasně danými pravidly. Do kalkulace se kromě jiného zahrnují i odpisy. Nicméně naše dlouhodobě nejnižší cena na trhu ukazuje, že jsme schopni se s tím úspěšně popasovat. A věřím, že tento trend budeme potvrzovat i v budoucnu.

Změnil se váš zdroj nějak zásadně za posledních 20 let?
Letos je tomu právě 20 let od postavení první odsiřovací linky. Ta měla velký pozitivní efekt na životní prostředí. Od té doby se změnilo mnohé. Došlo ke změně vlastníka, která s sebou přinesla stabilitu dnes již evropského hráče v energetice. Také jsme v posledních čtyřech letech investovali téměř 3 mld. korun do ekologizace. Retrofitovali jsme čtyři kotle, postavili čtyři filtry pevných částic a dvě zbrusu nové linky odsíření. Bez nadsázky se jedná o nejkomplexnější obnovu teplárny v ČR. A za ni jsme na Dnech teplárenství a energetiky obdrželi ocenění Projekt roku v kategorii snižování emisí. To, že jdeme správným směrem, se ukazuje například i na tom, že v nejbližším okolí našeho zdroje je přírodní rezervace, kde naleznete vzácné druhy ptáků i mnoho druhů chráněných rostlin.

Jak bude na Hradecku a Pardubicku vypadat energetický mix v roce 2040?
To je otázka, na kterou nedokáže v současné době odpovědět asi nikdo.
Je ale jasné, že bude pokračovat pozvolný odklon od uhlí. Uhelné zdroje s vysokoúčinnou kogenerační výrobou, jako je ten náš, by ale měly fungovat ještě několik desítek let, samozřejmě za předpokladu, že zvládnou plnit přísné emisní limity a budou konkurenceschopné na trhu. A na obojí se u nás pečlivě připravujeme. V příštím roce budeme slavit 60 let od uvedení do provozu a já mohu ubezpečit všechny naše odběratele, že naše teplárna se do důchodu ještě zdaleka nechystá. :-)

Bude v budoucnu čistá energie opravdu pro všechny Evropany?
Odklon od uhelné energetiky určitě nebude tak rychlý, jak se píše. Obnovitelné zdroje nejsou samospasitelné. Samozřejmě se však v dlouhém horizontu několika desítek let na to, co přijde, pečlivě připravujeme. Ať už to bude plyn, biomasa, odpady, nebo něco jiného. Podstatné v tuto chvíli je, že jsme technologicky ve vynikající kondici, máme dlouhodobé kontrakty na palivo a plníme přísné emisní limity. Jsme tedy připraveni dodávat energii našim odběratelům i jejich dalším generacím.

V poslední době se často mluví o spalování odpadu. Co vy a toto téma?
Energetické využití odpadů je jistě aktuální téma. Lokalita našeho zdroje se z pohledu budoucí strategie odpadového hospodářství jeví jako ideální. Máme tu infrastrukturu, jsme na pomezí pardubického a královéhradeckého kraje, zásobujeme teplem 60 tisíc domácností, instituce i soukromé subjekty. Takže se v současné době snažíme diskutovat s městy i kraji na
různých platformách o tom, zda má smysl v budoucnu uvažovat o zařízení, které by bylo schopno směsný komunální odpad spádové oblasti energeticky využít. A musím říct, že napříč regionem zatím nezaznamenáváme žádné velké negativní reakce. Teplo, které z odpadu vznikne, by pak bylo distribuováno zpět našim odběratelům, tedy původcům odpadu. Za nás je to ideální koloběh nakládání s odpady.

Kdy tedy budete stavět?
Jedna věc je smysluplnost a shoda v rámci regionu. Druhou věcí je výše investice a ekonomika provozu. A ta zatím bohužel nevychází moc dobře. Stát by měl pochopit, že zvýšením poplatku za skládkování se zvýší i podíl recyklace. Ale pořád zbude odpad (směsný komunální odpad), ze kterého lze vyrobit energii a dodat ji koncovým odběratelům. z našeho pohledu by měla vzniknout jasně daná legislativa podporující vznik nových zařízení na energetické využití odpadů. Do té doby je to pro nás pouze o naší připravenosti a diskuzích napříč regionem.