Upravit stránku

Hvězdné nakládání odpadů ve Vídni

(www.cityone.cz) Svým všestranným přístupem Vídeň minimalizuje skutečné objemy odpadu, v následujícím článku si ukážeme detailněji úspěšnost jejich integrovaného systému.

V oblasti nakládání s odpady lze Vídeň považovat za vzorové řešení. Svým všestranným přístupem Vídeň minimalizuje skutečné objemy odpadu, přispívá k lepšímu životnímu prostředí, maximalizuje využití odpadu k druhotné recyklaci či výrobě energie, programově zaměstnává několik tisíc lidí a motivuje své občany ke třídění skrze spravedlivé poplatky – čím více odpadu, tím vyšší poplatek. Dle redakce je Vídeň „smart“, protože odstranila překážky, které bránily občanům zbavit se odpadu ve sběrných dvorech zdarma, či na témže místě získat zdarma kompost pro svou zahrádku.

Město Vídeň úspěšně provozuje svůj integrovaný systém zpracovávání odpadu, který se vyznačuje hned několika přednostmi, a hierarchie jeho řešení odpovídá standardu Evropské unie nakládání s odpady:

Tento model připomínající školní hodnocení se stal základem pro legislativní rámec nakládání s odpady v Rakousku a je i tematickou kostrou tohoto článku. 9 spolkových zemí Rakouska následně formulovalo svá vlastní pravidla. Jakou známku by obdržela naše města, lze odvodit při porovnání s komplexním systémem ve Vídni, který pokrývá všechna aktuálně myslitelná opatření a využití.

Město Vídeň skrze svůj předpis podporuje povinný svoz odpadu na celém svém území. Předpis mimo jiné stanoví výpočet frekvence svozu odpadu a příslušný poplatek, ale i podmínky pro stavbu zařízení pro nakládání s odpadem či podmínky plánů pro nakládání s odpadem a příslušných programů, jež mají za cíl zabránit vzniku odpadu. 

Regulace: Plán pro nakládání s odpadem

Plán pro nakládání s odpadem je zpracován nejméně každých 6 let příslušným odborem magistrátu (Odbor 48). Tento plán uvádí stávající i prognózované objemy odpadu ve městě Vídni i navrhovaná opatření. Umožňuje posoudit dopad jednotlivých opatření již v raném stádiu plánování. Plán obsahuje například povinná posouzení dopadu na životní prostředí a podmínky pro monitorování. Tento plán například reagoval v roce 2004 na nové nařízení o skládkách odpadu, které zakázalo skladovat nezpracovaný odpad. Tomuto nařízení nebyly schopny vyhovět tehdejší spalovny, proto vznikla odborná komise, která společně s nevládními organizacemi a Greenpeace navrhla technické řešení. Spalovny tak produkují o 90 % nižší objem popílku, než je stanoveno normou. Kromě stabilních prohlídek spaloven byla veřejnost přesvědčena právě díky odborné komisi. Plán například také uvádí i požadavek na architekta navrhujícího nový dům, aby své konceptuální řešení konzultoval s Odborem 48.

Program pro zabránění vzniku odpadu

Program pro zabránění vzniku odpadu je také aktualizován v šestiletých cyklech. Tento program obsahuje cíle možných opatření a podrobnější popisy jejich dosažení, posouzení užitečnosti daných opatření a posouzení nastavených norem. Sestává z mnoha různých projektů, jako je například iniciativa Přirozeně méně odpadu cílící na obyvatele Vídně a jejich ekologickou odpovědnost při používání různých výrobků. Projekty se zabývají celým řetězcem, od výroby až po spotřebu. Programy motivují občany k upřednostnění opravy výrobků před jejich vyhozením či sběr použitých věcí k jejich znovu použití prostřednictvím veřejných burz. Promování ekologického přístupu, například skrze projekt ÖkoKauf Wien, patří ke stěžejním aktivitám programu. Mnohé programy jsou spojeny i s charitou, například Kouzelný kornout umožní darovat nepotřebnou věc potřebným, či odevzdáním starého mobilního telefonu získat finanční příspěvek 2 eura. Aktuální verze programu platí pro roky 2013 až 2018.

Propagace eko chování

Odbor 48 provozuje hned několik podpůrných služeb pro šíření potřebné osvěty: hot linku pro nakládání s odpady, informační panely na různých veřejných akcích, společnou veřejnou akci Jarní úklid, soutěž pro základní školy ve třídění odpadu, speciální lekce a hodiny věnované odpadům na základních školách, speciální programy pro mateřské školy, a informační kampaně pomocí letáků, webových stránek, Facebookového profilu či speciální mobilní aplikaci pro vyhledání nejbližšího vhodného kontejneru. Aplikaci si doposud stáhlo 10 500 uživatelů.

Projektu Vídeň uklízí, připoj se! se zúčastnilo 17 000 lidí, Odpadní slavnosti pak 20 000 návštěvníků. Akce jsou spojeny s předváděním techniky (například hasičské), prezentací nových médií, informací a zábavy pro zejména mladou generaci. 

Financování nakládání s odpady – existuje motivace

Finanční model je postaven motivačně směrem ke třídění. Vlastníci budov jsou zpoplatňováni na základě množství vyprodukovaného odpadu a frekvenci potřebného svozu. Tyto poplatky pokrývají jak náklady na svoz odpadu, tak i jeho zpracování, vyjma nákladů spojených s obalovým materiálem, elektrickým odpadem a bateriemi. Ten je hrazen ze zákonných poplatků výrobců. Čím více daný majitel kontejneru třídí, tím menší kontejner na komunální odpad potřebuje a tím je jeho poplatek za komunální odpad nižší. Nejmenší objem kontejneru je 120 litrů a z hygienických důvodů je vyvážen nejméně jednou týdně.

Zpracování odpadu pro jeho recyklaci

Systém nakládání s odpadem spravuje Odbor 48 Vídeňského magistrátu se 3 500 zaměstnanci. Primárním cílem celého systému je minimalizovat produkci odpadu tím, že jej zpracovává a věnuje péči i dalším navazujícím programům. Spolupracující soukromé subjekty hrají parciální role.

Město má cca 430 tis. kontejnerů a některé vyváží i 6krát týdně. Netříděný komunální odpad je spalován a ze stabilizovaných zbytků (popel a struska) jsou před jeho uložením na skládku odstraněny kovy. Vídeň je jedním z pionýrů třídění odpadů, a to již od sedmdesátých let minulého století.

Odbor 48 ročně shromáždí cca 1 milion tun odpadu, tj. 16 tisíc tun týdně. 35 % je sváženo ze 430 tisíc kontejnerů, zbytek pochází z 19 sběrných dvorů a 112 míst sběru nebezpečného odpadu. Polovinu odpadu Vídně tvoří směsný odpad domácností, 130 tis. tun ostatní směsný spalitelný odpad, 70 tis. tun stavební odpad, 130 tis. tun vytříděný papír a karton, 120 tis. tun bioodpad, 45 tis. tun dřevěný odpad, 27 tis. tun bílé a barevné sklo, 13 tis. tun kovové zbytky a obaly, 7 tis. tun nebezpečný materiál, 7 tis. tun plasty a 5 tis. tun elektroodpadu.

Ve Vídni je nainstalováno na 200 000 kontejnerů na tříděný odpad (papír, kov, plast, sklo a bioodpady). Třídění odpadu významně snižuje potřebnost použití primárních zdrojů. V roce 2010 činila tato úspora ve zdrojích a energiích cca 75 000 tun CO2. Většina vytříděného odpadu je zpracována místními firmami, barevné sklo je ke zpracování dopravováno do Česka.

Systém svozu odpadu

430 tisíc kontejnerů je ročně v průměru sváženo 65krát, což tvoří 27 milionů svozných operací (tj. vyprázdnění kontejneru). Svoz je realizován 257 patrolami a 800 vozidly. V roce 2012 bylo v provozu cca 223 tisíc kontejnerů na směsný odpad, obsluhovanými vozidly skrze 158 tras. Svozná vozidla jsou vybavena buď systémem zhutnění odpadu pomocí rotace (Rotopress), nebo prostým tlakem (Variopress). Následující tabulka pro přehlednost uvádí hodnoty počtu kontejnerů, obslužných tras a objemu vytříděného odpadu za jeden rok.

Sběrné dvory

Ve Vídni je v provozu 19 sběrných dvorů s příznivou otevírací dobou. Občané mohou zde zanechat svůj odpad bez čekání a zdarma. Ročně navštíví sběrné dvory 2,4 milionu lidí, kteří zde zanechají 160 000 tun odpadu. 70 000 tun tvoří stavební odpad, 20 000 tun odpad velkých rozměrů, 15 000 tun organický odpad a zbytek tvoří zbylé druhy odpadu včetně elektrického odpadu a problematického odpadu. Sběrné dvory ale nenabízí jen možnost odložit svůj odpad, ale i jiné služby. Populární službou je možnost odebrat kvalitní a zkouškami prověřený kompost do 1 metru krychlového zdarma, rašelina je prodávána. Další službou je vytřídění odpadu, který může být ještě funkční. Takové kusy jsou následně poskytovány na bleší trh.

Nebezpečný odpad

Nebezpečného odpadu, kuchyňského oleje či elektroodpadu se lze zdarma zbavit na 19 sběrných dvorech, ale i na 4 stálých sběrných místech umístěných v blízkosti tržišť či prostřednictvím speciálních mobilních sběren (vozidel). Objemný odpad, například starou pračku, lze umístit pouze ve sběrném dvoře. Vídeň provozuje 89 sběrných míst, kam zajíždí mobilní sběrna na dvě hodiny jednou za 4 týdny. Každou sobotu je navíc toto místo v permanenci po dobu 5 hodin. Obvykle by nebezpečný odpad neměl přesáhnout 5 litrů (na domácnost). Zdarma se lze zbavit baterií, zářivek či elektroodpadu i v některých obchodech. 

Bioodpad

Bioodpad rostlinného původu ze zahrad a parků (štěpky ze stromů a keřů, listí, posečená tráva, spadané ovoce a rostliny) shromažďovaný skrze síť 80 tisíc zelených kontejnerů tvoří asi 100 tisíc tun ročně. Každý rok tak vzniká přibližně 40–50 tisíc tun kompostu skvělé kvality, který je používán v biofarmářství či slouží jako surovina pro půdy postrádající rašelinu. V kompostárně Lobau je tento materiál zpracováván na ploše 52 tisíc čtverečních metrů a stroje, které se o úpravu starají, jsou poháněny bionaftou z přibližně 320 tun použitých rostlinných olejů a tuků. Kvalita kompostu je prověřována zkouškami a dosahuje nejvyšší třídy A+. 

Materiál je drcen a prosíván mechanicky, čímž se zbaví všech kontaminantů a kovů. Následně je promísen s dřevním odpadem a zvlhčen. Materiál je následně rozprostřen v kupovitých řádcích oddělených brázdami. Po celou fázi hnití je materiál převracen a zvlhčován stroji s cílem umožnit přístup vzduchu. V této fázi se také provádí zkoušky kvality. Po osmi a ž deseti týdnech je materiál dostatečně zralý a je ve formě kompostu odvezen. Povrch kompostárny Lobau je vybetonován a případná dešťová voda je odvedena odvodňovacím systémem do podzemní nádrže o kapacitě 1 300 kubíků. Při silných deštích je systém navíc jištěn dalšími dvěma nádržemi tak, aby kontaminovaná voda neopustila vyhrazený prostor. Voda je následně přečerpávána do kanalizačního systému města. Pro zvlhčování kompostu se používá voda z vlastní studny, nikoliv kontaminovaná voda, která by mohla obsahovat těžké kovy. I z tohoto důvodu byla kompostárna Lobau již v roce 2002 oceněna Rakouskou známkou kvality (KGVÖ). 

Kompost je zdarma k dispozici občanům Vídně. Občané využívají tuto službu v ročním odběru 6 000 tun v síti ekodvorů. Pokud se občané registrují a zaplatí poplatek za dopravu, lze jim kompost dopravit i nákladním vozem. Od roku 2009 je kompost přimícháván do bezrašelinové zeminy a jako produkt Guter Grund soukromého výrobce je prodáván v 18litrových a 40litrových baleních. Kromě kompostu směs obsahuje dusíkově stabilizovanou kůru a tepelně stlačená dřevní vlákna. Toto složení činí výrobek lehkým a sypkým. Celá směs je pouze přírodní, její kvalita je pravidelně kontrolována a odpovídá přísným požadavkům Rakouské známky Eco. 

Asi 15 až 20 tisíc tun kompostu je soukromým výrobcem použito k výrobě základního substrátu i specializovaných zemin. Zbylé tisíce tun kompostu využívají magistrátní odbory MA49 Lesnictví a městské zemědělství a MA42 Parky a zahrady na kultivaci svých ploch, MA49 takto provozuje 1000 ha půdy.

Pozitivní aspekty recyklace a znovupoužití organického odpadu

Péče, již město Vídeň věnuje nakládání s organickým odpadem, se opravdu vyplácí hned v několika směrech. Dlouhodobý výzkum spolufinancovaný městem ukázal skvělé výsledky:

  • Produkce potravin - Jak ukázalo 14leté sledování, byl výnos z pole hnojeného různými druhy kompostu o 7–10 % vyšší než u nehnojeného. Kvalita potravin byla vysoká. Brambory vykázaly mnohem nižší obsah dusičnanů oproti chemicky hnojeným. Obsah mědi a niklu v ovsu a kadmia v bramborách byly významně vyšší u chemicky hnojených potravin, než na polích hnojených kompostem.
  • Ochrana a zkvalitnění půdy - Oproti chemickému hnojení se použitím kompostu zvyšuje obsah humusu v půdě, posiluje se její úrodnost či schopnost zadržovat vodu. Důsledkem není jen vyšší kvalita vypěstovaných potravin, ale i menší náchylnost plodin k plísním. Zkoušky také prokázaly, že použití kompostů kvality A+ v doporučených objemech pro organické farmaření nepředstavuje žádné riziko výskytu těžkých kovů v půdě.
  • Ochrana podzemních vod - Běžná zemědělská praxe významně zvyšuje obsah dusičnanů ve zdrojích podzemní vody. Organické farmaření těmto únikům do spodních vod zabraňuje, neboť nutriční výživa kompostu je optimálně použita samotnými pěstovanými plodinami. Výsledky studií prováděných od roku 1996 prokázaly, že dlouhodobé hnojení půdy kompostem z Lobau nevyústilo ve zvýšení obsahu dusičnanů a jiných látek ve spodních vodách. 
  • Ochrana klimatu - Využití kompostu také významně snižuje produkci skleníkových plynů. Při porovnání s běžným chemickým hnojením se hnojením kompostem sníží o 3,4 tuny CO2 na hektar půdy. Kompost zlepšuje kvalitu půdy, která je schopna zachytit uhlík, což vede ke snížení emisí; u organického farmaření je hodnota emisí oxidů dusíku o 85 % nižší, než je produkována běžným zemědělstvím.

Jiné formy využití odpadu – např. pro výrobu energie

Odpad jako zdroj elektrické energie

Moderní nakládání s odpady snižuje produkci CO2 ročně až o 130 tis. tun (údaj z roku 2010). Toto číslo je srovnatelné s produkcí CO2 při výrobě energie pro 130 tis. domácností či 60 tis. vozidel, která najedou ročně 15 tis. km. Snaha o snížení produkce odpadu jeho tříděním, kompostováním a spalováním za účelem výroby elektrické energie tak významně přispívá k ochraně klimatu. Cílem města Vídně je do roku 2020 toto číslo navýšit na 270 tisíc tun CO2.

Od roku 2008 moderní spalovna Pfaffenau vyrábí z přibližně 250 tisíc tun zbytkového komunálního odpadu 65 GWh elektřiny a cca 410 GWh tepla, jež je distribuováno teplovodní sítí. Zásobuje tak 50 tisíc domácností teplem a asi 25 tis. domácností elektrickou energií. Čtyřfázové čištění komínových plynů minimalizuje emise spalovny. Všechny spalovny ve Vídni produkují významně nižší emise, než povoluje zákon.

Vídeň provozuje 4 spalovny s celkovou produkcí 1,2 milionu MWh tepla, 81 tisíc MWh elektrické energie a 38 tisíc MWh pro chlazení. Teplovod ve Vídni dosahuje délky 1100 km a obsluhuje více než 328 tisíc domácností, tedy zhruba jednu třetinu populace (Vídeň má 850 tisíc domácností) a 6 400 významných provozoven soukromého sektoru v ohřevu vody a vytápění. Třetina produkce tepla a energií pochází ze spaloven a obnovitelných zdrojů, tj. spalováním biomasy a bioplynu. Právě kombinace výroby tepla a elektrické energie má vysokou výtěžnost konverze odpadu, a to až 80%.

Odpad jako zdroj bioplynu

Od 31. 10. 2006 se v Rakousku nesmí krmit zvířata zbytky jídla, aby se zabránilo přenosu nemocí typu BSE. Proto v září 2007 Odbor 48 zahájil provoz nového zařízení na zpracování bioplynu a nastartoval program sběru kuchyňského odpadu.

Vznikající plyny (40–70 % metan) z procesu dekompozice (fermentace) uloženého materiálu (tj. kuchyňských zbytků, zbytků jídel z kantýn či podobných provozoven, odpadů z tržišť a shnilého jídla) jsou zachycovány ve 160 plynojemech a kompresních stanicích. Tyto plyny používá soukromá společnost k výrobě elektrické energie skrze tři turbíny, každé o výkonu 330 kilowatt. V roce 2012 dodávaly elektrickou energii pro cca 2200 domácností. Celkově společnost v roce 2012 extrahovala 3,5 milionů kubických metrů plynu z odpadového materiálu. Tím se snižuje i spotřeba fosilních paliv. 

120litrové kontejnery na kuchyňský odpad jsou hermeticky uzavíratelné a jsou automaticky vyčištěny vždy po jejich vyprázdnění.

Skladování odpadu

Logistické centrum pro svoz odpadu Simmering je umístěno v blízkosti spalovny Pfaffenau a bylo slavnostně uvedeno do provozu v roce 2013. Technologicky vyspělé centrum slouží ke zpracování a meziskládku zbytkového a velkého odpadu. Pokud je to z povahy odpadu nezbytné, je předzpracovaný a stlačený odpad zabalen do neprodyšných balíků a uložen až do jeho spálení. Tak nedochází k šíření případného zápachu. Logistické centrum slouží k balancování sezónních výkyvů v objemu shromážděného odpadu tak, aby jej spalovna mohla v následném období zpracovat. Tak je možné řešit i případnou odstávku spalovny způsobenou pravidelnou údržbou či nezbytnými opravami. Objem jednoho balíku je 1–1,8 m3 a v logistickém centru lze uskladnit až 44 tisíc těchto balíků.

Nakládání s odpadem ze spalování

Rinter tent, objekt ve tvaru stanu, je centrálním úložištěm odpadu ze spaloven. Ten tvoří zhruba třetinu původního objemu. Ročně se tak jedná o 151 tisíc tun zbylého odpadu po spálení včetně popela, přibližně 34 tisíc tun popílku a 2 400 tun částic zachycených na filtru. Zbytky odpadu po spálení, vyjma částic zachycených na filtru a odpadu z nebezpečného odpadu, jsou zde dále zpracovány. Projdou sítem, drcením a odstraněním železa a neželezných kovů (hliník, měď, mosaz apod.) ze strusky. Struska je dále mleta a následně mísena s popílkem, cementem a vodou, aby vznikl beton, neboť tak to vyžaduje předpis. 

Skládka Rautenweg

Materiál ve formě betonu je vyvezen na skládku Rautenweg, která se nachází cca 10 km severně od Vídně a je jedinou městskou skládkou. Rozkládá se na ploše 6 hektarů a je pro tento účel používána již od roku 1961. Jedná se o bývalou štěrkovnu a nabízí 14 milionů kubických metrů schválené skládky. Zatímco v roce 2006 byl poměr odpadu ze 70 % (asi 150 tis. tun) zbytků ze spalovny a 30 % z netříděného odpadu z Vídeňských domácností, od roku 2008 je vyvážen prakticky jen výše uvedeným procesem zpracovaný materiál ze spaloven. 

Zdejší podzemní voda je chráněna před možnými úniky retenční nádrží. Počet oddělených nádrží je 49. Případná voda z retenčních nádrží je přečerpávána do kanalizační sítě a čištěna v čističce odpadních vod v Simmeringu.

Závěr

Vídeňský systém je propracovaný a jako celek působivý. Je vytvářen dlouhodobě a postupně. Lze jej právem nazývat chytrým systémem, neboť je skvěle organizačně zvládnut. Určitě stojí za to se Vídní inspirovat, byť by se podobný koncept určitě realizoval krok za krokem. Chytrá Vídeň uvádí do středu svého zájmu občana a vychází mu maximálně vstříc. Tato zásada chytrých měst se městu politicky, společensky i ekologicko-energeticky velmi vyplácí.

A jak by to mohlo být u nás v EOP?