Překračování imisních limitů způsobují lokální topeniště a doprava

Karmenu Vella, komisař pro životní prostředí, pozval na 30. ledna do Bruselu na společné jednání ministry devíti členských států (včetně České republiky), které čelí řízení o nesplnění povinnosti kvůli překračování dohodnutých limitů znečištění ovzduší. Na summitu budou mít dotyčné státy možnost prokázat, že podniknou další odpovídající kroky, aby současnou situaci neprodleně napravily a dodržely evropské předpisy. České republice vyčítá Evropská komise neplnění imisních limitů pro suspendované částice (PM₁₀) a oxid dusičitý (NO₂). Na vině jsou jednoznačně domácí topeniště a doprava, nikoliv velká ener­ge­tika, prů­my­sl a teplárny.

Le­gis­la­tiva EU o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším vzduchu pro Evropu (směrnice 2008/50/ES) stanoví mezní hodnoty kvality ovzduší, které nesmí být nikde v EU překročeny, a ukládá členským státům, aby zmírnily vystavení občanů škodlivým látkám znečišťujícím prostředí. Komise podnikla vůči členským státům kvůli špatné kvalitě ovzduší od roku 2008 právní kroky, přičemž zprvu se zaměřila na limity suspendovaných částic (PM₁₀), které měly být splněny do roku 2005, a oxidu dusičitého (NO₂), jež měly být splněny do roku 2010. „Energetika a prů­my­sl už svůj díl práce na zlepšení ovzduší odvedly a na překračování imisních limitů se významně nepodílejí. Řešení pro dodržování imisních limitů prachu je třeba hledat hlavně v domácích topeništích,“ uvedl Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR.

Veřejná ener­ge­tika a výroba tepla se podle informací Českého hydro­me­teo­ro­log­ického ústavu v roce 2015 podílela na celkových emisích suspendovaných částic PM₁₀ z 6,5 %. Největší podíl, 36,4 % měly na svědomí domácnosti. Polní práce pak způsobily téměř dvojnásobný podíl emisí než veřejná ener­ge­tika (12,7 %). Pokud započteme i chovy hos­po­dářských zvířat a emise z nesilničních vozidel používaných v zemědělství, pak se sektor zemědělství a lesnictví podílel na celkových emisích suspendovaných částic PM₁₀ z 21,7 %, tedy přibližně trojnásobkem podílu veřejné ener­ge­tiky. „Je zřejmé, že kotlíkové dotace na vyřešení problému nestačí a pokud bude chtít vláda splnit závazky ČR vůči EU a vyhnout se pokutě, bude muset postupovat proti pevným palivům v domácnostech mnohem razantněji. Cestu paradoxně ukazuje Polsko, kde bude v Krakově topení pevnými palivy v domácích kotlích od roku 2019 úplně zakázáno,“ uvedl Martin Hájek.

Provozovatelé tepláren v ČR investovali do snižování emisí znečišťujících látek od roku 2013 již více než 20 miliard korun. V důsledku těchto investic se podařilo v teplárnách provozovaných členy Teplárenského sdružení ČR mezi lety 2014 a 2016 snížit emise prachu o 36 %. Další snížení emisí lze v důsledku zpřísnění emisních limitů pro střední spalovací zdroje do 50 MW očekávat v průběhu letošního roku. Vzhledem k velmi nízkému podílu teplárenství na celkových emisích prachu v České republice však ani všechna tato opatření nemohou přinést zásadní zlepšení kvality ovzduší.

V souvislosti s částicemi PM₁₀ vede v současnosti Evropská komise řízení proti šestnácti členským státům: Belgii, Bulharsku, Česku, Německu, Řecku, Španělsku, Francii, Maďarsku, Itálii, Lotyšsku, Portugalsku, Polsku, Rumunsku, Švédsku, Slovensku a Slovinsku a v případě dvou z nich (Bulharska a Polska) již byla věc předložena Soudnímu dvoru EU. Ve věci překračování limitů PM₁₀ v Bulharsku rozhodl Soudní dvůr v dubnu 2017. Devět členských států (včetně České republiky), jež byly pozvány na summit, již v rámci řízení o nesplnění povinnosti obdrželo odůvodněné stanovisko. Dalším krokem bude předložení věci Soudnímu dvoru.