Otázky a odpovědi

• Co je to kogenerační výroba elektřiny a tepla?

  Odpověď

  Jedná se o výrobní proces, kde je primární energie například z uhlí nebo plynu využita pro společnou výrobu elektřiny a tepla. Dochází tak ke zvýšení účinnosti procesu, což je šetrnější k životnímu prostředí. Společnost Elektrárny Opatovice, a.s. provozuje vysokoúčinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v souladu s ustanovením odst. 1), § 6, zákona 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 90/2014 Sb. Společnosti bylo vydáno osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a dosahuje úspor vstupního primárního paliva potřebného na výrobu této elektřiny a tepla ve výši nejméně 10 %.

   

• Co je to dvousložkový cenový model?

Odpověď

Je to způsob kalkulace, který odděluje stálé náklady, které jsou vázány na připravenost výrobních kapacit a rozvodných sítí, a variabilní náklady, které jsou určovány množstvím vyrobené a dopravené tepelné energie (GJ). Ve stálé složce zákazník platí za připojení k soustavě zásobování teplem a za připravenost dodavatele kdykoliv dodat teplo. Výše stálé platby se liší podle nároků odběratele na okamžité dodávky tepla (maximální výkon v kW). Jiné nároky má průmyslový objekt, jiné nemocnice a jiné například bytový dům. Variabilní složka závisí zejména na ceně paliva použitého k výrobě tepelné energie a je vázána na skutečné množství tepla odebraného zákazníkem.

• Co se stane, pokud překročím sjednaný výkon odběru?

  Odpověď

  Na úvod je potřeba uvést, že bude vždy brán maximální výkon za každý měsíc z ověřeného měřiče tepla, jedná se tedy o jednu maximální hodnotu za daný kalendářní měsíc. Pokud dojde k  překročení smluvně sjednaného výkonu odběrného místa, dojde k vyhodnocení naším odpovědným pracovníkem za jakých okolností došlo k překročení smluvní sjednané hodnoty. V případě mimořádných událostí (porucha zařízení, zahájení topné sezóny apod.) nebude dále řešeno jako překročení smluvní hodnoty. V ostatních případech je postup dán platnými obchodními podmínkami. Následně může dodavatel vyúčtovat platbu za překročení  sjednaného maximálního výkonu.

   

• Kolik stojí m³ teplé vody?

  Odpověď

  Jeden kubický metr (m³) není měrnou jednotkou pro teplou vodu, a proto pro tuto hodnotu není určena cena. Teplá voda, kterou se myjeme, je vlastně pitná (studená) voda ohřátá tepelnou energií ve výměníkové stanici pro váš objekt. Spotřebitel tedy platí za spotřebovanou studenou vodu a tepelnou energii potřebnou pro její ohřev na teplotu v rozsahu 45°- 60°C. Pro zajištění teploty vody v okamžiku otočení kohoutkem musí být v objektu cirkulace, která 24 hodin denně vede vodu mezi výměníkem v předávací stanici a vodovodním kohoutkem.

  Z tohoto důvodu měříme spotřebu studené vody a množství tepla dodaného pro její ohřev. Spotřebu tepla měříme na vstupu do výměníkové stanice. Spotřeba teplé vody se tedy neměří na kubíky (m³), ale v GJ dodaného tepla a objemu spotřebované studené vody.

   

• Co je GJ a MW (kW)?

  Odpověď

  Gigajoul (GJ) je jednotka fyzikální veličiny práce označovaná Q, kterou se v teplárenství stanovuje spotřeba tepla – jedná se o hodnotu 10⁹ Joulů. Vedlejší používanou jednotkou je jednotka MWh.

  Platí přepočet:

  1 MWh = 3,6 GJ; 1 GJ = 0,2778 MWh.

  Megawatt (MW) je jednotka fyzikální veličiny výkonu označovaná P, kterou se v teplárenství stanovuje tepelný výkon MW (kW) – jedná se o hodnotu, která se rovná 10⁶ W. Vedlejší používanou jednotkou je jednotka GJ/h (1 GJ/h = 0,2778MW nebo 277,8 kW; 1 kW = 3,6 MJ/h).

   

• Podle jakého principu se provádí rozúčtování teplé vody (TV)?

  Odpověď

  Spotřeba teplé vody se měří ve většině případů na tepelném zdroji - pro bytový dům je to výměníková stanice. Tam je centrální měřidlo a z něj se získá celková hodnota odběru a podle odečtu údajů bytových vodoměrů se stanoví spotřeba jednotlivých bytů. Je ovšem třeba vědět, že bytový vodoměr je pouze poměrové měřidlo. Teplá voda (celková spotřeba) se ve smyslu vyhlášek Ministerstva průmyslu a obchodu, navazujících na zákon č. 458/2000 Sb., rozpočítává na spotřební složku (70-90 % celkových nákladů dle spotřeby bytových vodoměrů) a základní složku (10-30 % dle plochy bytu). Základní složka představuje náklady na udržení parametrů teplé vody v rozmezí daném vyhláškou Ministerstvem průmyslu a obchodu tj. teplota vody na výtoku u spotřebitele musí být celoročně v rozmezí mezi 45 - 60°C, a to v době minimálně od 6.00 do 22.00 hodin mimo odběrní špičky. Pro dodržení těchto parametrů je nutné udržovat cirkulaci teplé užitkové vody mezi zdrojem a místem odběru. Základní složkou celkových nákladů na teplou vodu jsou tedy náklady na provoz technologie zajišťující tuto cirkulaci v rozvodu teplé vody. Cena vody je dále tvořena platbou za odebrané studené vody a tepelné energii potřebnou na její ohřev na 45°C - 60°C.

   

• Komu patří tzv. patní neboli objektové měřiče tepla, k čemu slouží, kam se osazují, jak je to s jejich přesností a s jejich závadami?

  Odpověď

  Patní měřiče tepla jsou zpravidla ve vlastnictví dodavatele. Měřiče jsou pravidelně zkoušeny a úředně ověřovány. Podle údajů tohoto měřiče dodavatel účtuje odběratelům spotřebu tepla. Dodavatel jej osazuje u spotřebitele na vlastní náklad a stejně tak jej na své náklady udržuje a v případě poruchy vyměňuje. Má-li spotřebitel pochybnost o správnosti údajů měření nebo zjistí-li poruchu na měřícím zařízení, má právo měřicí přístroj nechat přezkoušet dodavatelem. Ten je povinen na základě odběratelovy písemné žádosti měřící zařízení do 30 dnů od nahlášení závady přezkoušet, a je-li vadné, vyměnit. Odběratel je povinen poskytnout dodavateli k výměně měřícího zařízení potřebnou součinnost. Je-li na měřícím zařízení zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a výměnou dodavatel a v opačném případě, jestliže závada zjištěna není, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a výměnou odběratel.

   

• Co je majetkem dodavatele a naopak, co je majetkem spotřebitele - majitele domu?

  Odpověď

  Dodavatel je zpravidla vlastníkem (nebo uživatelem na základě smlouvy) všech venkovních potrubních systémů dopravujících teplou vodu pro otop a teplou vodu až k předávacímu místu. Jedná se o rozvodné tepelné zařízení v rozsahu dle definice energetickým zákonem. Předávací místo je definováno smlouvou. V praxi to znamená, že od tohoto místa jsou veškeré rozvody označovány za vnitřní, a jsou ve správě a vlastnictví majitele domu. Jedná se o odběrné tepelné zařízení v rozsahu dle definice energetického zákona. Do správy majitele domu spadá i samostatný elektrický okruh pro napájení měřidla, tj. el. vedení a jistič. Jistič je ovšem opatřen plombou od dodavatele, aby se zabránilo nežádoucímu ovlivňování měření. Existují výjimky u některých horkovodních nebo teplovodních přípojek, které jsou historicky ve vlastnictví spotřebitele. Další výjimkou je, když jedna teplovodní přípojka (topení i teplá voda) je zakončena patním měřičem u jednoho z několika domů jednoho majitele. Od tohoto domu s měřenou teplovodní přípojkou je vedena přípojka k dalším domům. Správcem a majitelem teplovodu vedeného mezi jednotlivými domy je zpravidla majitel nebo správce domů.

   

• Kdy dochází k přerušení nebo omezení dodávky tepelné energie a teplé vody (TV)?

  Odpověď

  K přerušení nebo omezení dodávky tepla a teplé vody dochází pouze ve výjimečných případech. A to, mimo jiné, hlavně z těchto následujících důvodů:

  • při bezprostředním ohrožení zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
  • při stavech nouze nebo činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,
  • při provádění plánovaných stavebních úprav, oprav, údržbových a revizních prací a při připojování nového odběrného místa, pokud jsou oznámeny nejméně 15 dní předem,
  • při provádění nezbytných provozních manipulací na dobu 4 hodin,
  • při havarijním přerušení či omezení nezbytných provozních dodávek teplonosné látky nebo paliv a energií poskytovaných jinými dodavateli,
  • při nedodržení povinností odběratele podle § 77 odst. 4, energetického zákona (tj. došlo-li ze strany odběratele k provozování vlastního náhradního či jiného zdroje bez písemné dohody s dodavatelem)
  • při vzniku a odstraňování havárií a poruch na zařízeních pro rozvod a výrobu tepelné energie na dobu nezbytně nutnou,
  • jestliže odběratel používá zařízení, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob nebo ovlivňují kvalitu dodávek v neprospěch dalších odběratelů,
  • při neoprávněném odběru.

  Plánované odstávky má dodavatel povinnost hlásit odběrateli ve lhůtě 15 dnů před začátkem odstávky. Tyto odstávky jsou určeny pro provádění oprav a údržby technologie.

   

• Co znamená odběrová špička? Je časově omezena?

  Odpověď

  Odběrová špička znamená odběr teplé vody (TUV) vyšší než je projekční maximum předávací stanice pro daný objekt. Jednoduše řečeno, každá předávací stanice je projektována na tzv. nesoučasný odběr, tj. na běžnou situaci, kdy nelze předpokládat, že všichni odběratelé najednou otevřou kohoutky s teplou vodou. Protože podobná situace nastává pouze mimořádně, bylo by zbytečné projektovat předávací stanici pro tento případ, kdy by využití její plné kapacity přicházelo v úvahu jen ojediněle. Odběrná špička není časově omezena. Tento samý princip platí i u dodávek tepelné energie.

   

• Kolik stupňů má mít teplá voda?

  Odpověď

  Zdrojem teplé užitkové vody pro odběratele je předávací stanice, kde dodavatel ohřívá studenou pitnou vodu z vodovodní sítě. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 194/2007 Sb. určuje vlastníkům objektu povinnost udržovat parametr teploty teplé vody ve stanoveném limitu. Teplota vody na výtoku u spotřebitele musí být celoročně v rozmezí mezi 45 - 60°C, a to v době minimálně od 6.00 do 22.00 hodin mimo odběrní špičky, ve které je umožněna možnost krátkodobého poklesu. Dodavatel tepla uskutečňuje dodávky tak, aby tyto požadované parametry mohl vlastník objektu (odběratel) dodržet.

   

• Topí se v noci stejně jako ve dne?

  Odpověď

  V průběhu otopného období je dodavatel připraven celodenně dodržet na předávacím místě (pata domu) takové parametry teplonosného média (topné vody), aby v průběhu otopného období vlastník objektu mohl v době od 6.00 do 22.00 hodin zabezpečit pro jednotlivé prostory vnitřní teploty v souladu s vyhláškou č. 194/2007 Sb. V souladu s toutéž vyhláškou může vlastník objektu (SVJ) v době od 22.00 do 6.00 hod. vytápění obytných místností a v neprovozní době ostatních vytápěných prostor podle potřeby omezit nebo krátkodobě přerušit do té míry, aby byly dodrženy požadavky jejich teplotního útlumu zajišťujícího tepelnou stabilitu místností. I v této době dodavatel tepla zajišťuje dostatečné množství tepelné energie o potřebných parametrech pro plnění povinností odběratele (vlastníka objektu).

  Jednoduše řečeno, dodavatel je povinen udržovat dodávky v takové kvalitě, která zajistí v jednotlivých místnostech vytápěných objektů tolik tepla, kolik stanoví projekt stavby, aby dosažené průměrné teploty vnitřního vzduchu dosahovaly výpočtové teploty vnitřního vzduchu stanovené projektem budovy, a umožní tak odběrateli naplnit požadavky vyhlášky č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům.

   

  • Kdy začíná a končí topná sezóna?

    Odpověď

  Podle vyhlášky 194/2007 Sb. je topná sezóna jinak také otopné období od 1. září do 31. května. Dodávka se zahájí v otopném období pokud dva dny po sobě poklesne průměrná denní teplota pod + 13 °C a podle vývoje počasí se neočekává vyšší průměrná teplota než +13 °C. Přerušení dodávky tepla je naopak v případě, kdy dva dny po sobě je průměrná denní teplota vyšší než +13 °C a nelze očekávat pokles teploty pro následující dny. Pokud však průměrná teplota opět poklesne pod + 13°C dodávka tepla se znovu obnoví. K takovým přerušením a znovuobnovením dodávky může docházet dle klimatických podmínek především v měsíci květen.